Státnice se blíží
29. 3. 2009
Tak jsem se zase dokopala k tomu, abych něco napsala. Měla bych psát. Hodně a pořád. Páč se mi až moc rychle a nebezpečně přibližují ty státnice. Grr. Já vím, neměla bych si z nich dělat takovou hlavu, jenže já si prostě nedokážu pomoct. Mám bohužel tu nezáviděníhodnou schopnost – umět si dělat nervy i z maličkostí. Ale místo toho, abych vážně vyšilovala a dennodenně psala tisíce stránek, jsem nakonec ráda, jestli napíšu pár řádků. Měla bych cvičit opis. Položit si vedle klávesnice nějakou knihu a opisovat jak mourovatá. Jenže – tohle mě nebaví. Mnohem raději totiž píšu z vlastní fantazie. To je podle mě mnohem – zajímavější a naplňující. A taky uvolňující. Člověk má vlastně možnost vyjádřit nějak svoje myšlenky a navíc píše. Jenže – dost pochybuju o tom, že nám u státnic řeknou – vyberte si téma a pište XD to by mě asi kleplo. To by bylo naprosto neefektivní. Jak by mohli změřit naše úhozy, když bychom měli naprostou výkladní skříň? =^_^=
Nicméně – když už si někdy říkám Fajn holka, dneska budeš něco opisovat nenacházím žádnou přijatelnou knížku. A opisovat německou encyklopedii koček se mi fakt nechce =__~
Mm ... další důvod proč se nervuju kvůli státnicím, je korespondence a tabulky. Neříkám že nevím, jak nastylizovat obchodní dopis či sestavit tabulku, já se děsím těch nepostřehnutelných maličkostí. Něco, co si člověk uvědomí, až když drží v rukách vytisknutý papír. Pak ona chyba doslova bije do očí. Jenže to je pak pozdě. Nemůžu se vrátit zpět na místo, opravit a vytisknout znovu. Toho se děsím nejvíc.
Ehm ... tak už zase nevím co napsat na tohle téma (všimněte si, že jsem se dokázala víceméně držet JEN jednoho tématu .... wow).
Vaše Es
Komentáře
Přehled komentářů
To se stává každému a jestli tě to potěší tak i já jsem takový nervák, ale nikdo to na mě nepozná :D Všichni si myslí jaká nejsem borka, ale to já jenom dělám a uvnitř se kleopu :D A nervovaat se z maličkostí? To je moje druhá přirozenost :D
Ahojíík:D!!
(alexeja-nikita, 29. 3. 2009 20:46)