Spisovatelská krize ... 3
4. 11. 2009
Zvláštní, jak se člověk může mýlit XD
Kdykoliv máme volnou a já si něco čmárám do bloku, občas zaslechnu fráze typu Já bych nedokázala nic takhle napsat … Jen tak z hlavy … Jen se nad tím pousměju a čmárám si dál.
Všem tvrdím, že na psaní není nic těžkého. Asi je to tím, že mě to baví. Je to v podstatě jediná moje … radost. Jistě … mám spoustu dalších koníčků … ale asi bych dokázala všechny oželet. I když … jak bych snesla odloučení od yaoi … to netuším.
Ale nesmět psát? To by byla moje jistá smrt. Vím … to co sesmolím stojí za houbec, jenže já si prostě nedokážu pomoct. Baví mě to <dětinská radost>
Poslední dobou ale zjišťuji, že i mě už začíná dělat menší problém něco napsat. Člověk má pocit, že se zasekl. Že přes tuhle větičku co právě napsal, vlak nejede. Je to celkem skličující pocit. Zírat na monitor či papír … okusovat tužku, kábel klávesnice nebo cokoliv, co má tu smůlu že se válí poblíž … a nedokázat dát dohromady ani jednoduchou větu.
Řeším to tím, že si pod vymyšlený text shrnu původní myšlenky, vynadám si … napíšu si doporučený postup, opět si vynadám a uložím soubor. Po pěti minutách nebohý soubor opět otvírám, čtu poslední řádky a poznámku a opět ho zavírám. …. Řeknu vám, je to celkem slušná zábava … Jenže … po půl hodině mě to přestává bavit a vrhám se na jiný, stejně nebohý a nic netušící soubor. Chjoooo. A číst si pořád dokola ty svoje nadávky XD …
Slibovala jsem si, že jak jsem teď byla nemocná – lépe řečeno nyní snad už vyléčená … že budu psát. Jediné čeho jsem docílila byl záchvat šílenství po přečtení celé Loutky a připsání deseti řádků a poznámky. U agentíka jsem na tom lépe … kolem osmi stránek a poznámky … ale stejně nic kloudného nevzniklo (zkuste hádat o jakou scénu či situaci se jedná, že jsem celá rudá a nemůžu dýchat XD) Místo toho vzniklo jen další kvanto blábolů o mojí ubohé existenci T_T Chjoooo
Nacházím se ve stavu, kdy celý den přemýšlím o tom, CO bych případně mohla napsat … a pak jen sedím, houpu nohama … likviduji jeden bonbon za druhým a tupě zírám na čistý leč prázdnými řádky se skvoucí monitor (ano, konečně jsem ho umyla, abych zjistila, jak zářivé barvy může mít).
Štve mě, že se k ničemu nedokážu dokopat. Za celé prázdniny + tři dny marodění jsem pro školu téměř nehla prstem. Grr. Nafackovala bych si … ale na to se mám moc ráda XD
Pořád mi vrtá hlavou, čím to asi je, že nedokážu nic dotáhnout do konce. Kdybych aspoň dokázala obstojně psát … hned by mi všechno připadalo snazší XD XD XD
Noo … asi budu končit ^_~ … nechci abyste přišli k psychické újmě jen kvůli mně XD Chci dát šanci i ostatním ~_~
Vaše Es
Teda..
(Havran, 4. 11. 2009 15:10)