Juch juch!
19. 3. 2010
Juch juch!
Jsem nadšená jak malý děcko. Možná … možná ještě víc než malý děcko. Už si nepamatuju, jak jsem dokázala být nadšená, ale tohle nezná mezí!
Jak jsem se totiž 6.3. účastnila OSP – tak už znám výsledky. A podle nich – mám VELKOU šanci se do vysněného Olomouce dostat! <juch juch> Dopadlo to – nad moje očekávání. Jsem prostě šikulka XD … vím, někdo klidně dosáhne i vyšších výsledků, ale mě „stačí“ toto. Nejlepší skóre, jaký jsem kdy měla.
<přemýšlí jestli se pochlubit nebo ne>
Hm, tak já se asi „pochlubím“ i když se to nesluší … Z verbálního oddílu jsem měla percentil 61 (chtělo by to víc, ale i tak je to dobré), z analytického oddílu 81 a z kvantitativního oddílu 82. Wow! Na to, že na obor, na který se hlásím, požadují 50 – 40 –10 (na druhý obor 33 – 33 - 33) myslím, že mám bych mohla mít „šanci“ XD
Hih!
Navíc … k mému nadšení opět přispívá fakt, že ačkoliv jsem se začala učit – tentokráte doopravdy (že jsem u toho zase začala háčkovat je zřejmě nepodstatné, i když mi to výrazně pomáhá při zapamatovávání) – daří se mi i psát. Sice to žádné zázraky nejsou, ale i tak. Můj největší problém je, že mám rozepsaných cca 18 povídek, ale nemám se k tomu nějakou dokončit. Pořád mám pocit, že tohle a tohle bych k tomu mohla dopsat, tady něco doplnit, tuhle něco upřesnit … a najednou se z původně max. desetistránkové povídky vyklube macek na 36 stránek a stále nejsem u konce!
Grr. Navíc – když u o „nich“ začnu psát, nechce se mi s nimi pak loučit. A ještě jeden poznatek – začínám psát (začala jsem psát) další shojo-ai, tak doufám, že to taky u tohohle zůstane =^_^= Nevím, nevím, jestli bych psychicky přežila onu chvíli, až bych se dostala k yuri (i když, všechno je jednou poprvé, hm?) jen bych asi nevěděla, jak to popsat. S tímhle ještě zkušenosti nemám XD – ale mohla bych si něco přečíst a doplnit své znalosti … <přemýšlí a rudne>
Echech <nervózně se ošívá>. V poslední době mě napadají fakt ujetý věci (viz výše), ale o to víc jsem „šťastnější“. Jsem odvázanější a spokojenější. A to je fajn, móc fajn. Psychická pohoda – zvlášť u mě – je velmi vzácná. A teď o to víc žádanější.
Ve třídě nám totiž začínají zřejmě další boje za demokracii – chce to domluvit se na tablu. Grr. Pěkně mě s tím vytočily, slečinky, jen co je pravda. Chtějí být originální něčím, co prý originální už není a zřejmě je nenapadá, kolik to bude stát. Hlavně že furt všichni lkají, jak málo peněz je ve fondu, že se – s prominutím – nebudou mít za co ožrat. Já už do fondu nic přispívat nebudu, fakt ne. Jednak by mě mamka skalpovala a druhak – mě se to („bumbání“) netýká. Tak.
Mm … co dál? Maturita se blíží. A to hodně rychle. Ten termín se přibližuje nepřímo úměrně mému tempu vypracovávání okruhů. Na rozdíl od ostatních si to totiž všechno dělám sama, jediné, co jsem si od ostatních tak nějak „převzala“ byl přehled maturitních otázek do ekonomiky a účetnictví. Fuj, takový hnusný věci si na nás nachystali. Něco z toho budem teprve brát T_T; a nezní to moc hezky. Fuj, fuj, fuj… Hlavně si musím věřit a nevzdávat to. I teď bych v podstatě byla schopná odmaturovat. Zas takový poleno nejsem, to teda ne. A navíc, jak jsem si teď opět vzpomněla, že při učení musím dělat něco s rukama = pamatuje se mi líp, zřejmě k maturitě půjdu v uháčkovaném kostýmku XD XD XD. Ne, dělám si srandu. Tolik vlny doma nemám T_T;
Ehm … raději už nic psát nebudu a vrhnu se nějaký ten počin, ať se tu taky objeví něco jiného než tyhle kecy o mě (když ty se tak dobře píšou XD)…
Vaše Es
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář